Čtvrtek, 25 listopadu, 2021
aktuálně

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky: Kvůli inflaci zvýšila základní sazbu na 2,75 procenta

V novém odhadu průměrné inflace uvádí ČNB pro letošní rok 3,7 procenta a příští rok 5,6 procenta. Pokles ke dvěma procentům čeká až v roce 2023. Banka zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky. Domnívá se, že letos poroste HDP ČR o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta.

Základní úrokovou sazbu zvýšila bankovní rada na jednání, kterého se zúčastnilo všech sedm jejích členů. „Bankovní rada ČNB zvýšila dvoutýdenní reposazbu o 125 bazických bodů na 2,75 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 procenta a lombardní sazby na 3,75 procenta. Za toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny,“ shrnul všechny změny guvernér centrální banky Jiří Rusnok.

Růst sazby je nejen nejvyšší od roku 1997, ale také vyšší než čekali analytici. „Je to velké překvapení, konsensus byl mezi 0,5 a 0,75. 1,25 je něco, co trh nečekal,“ řekl ekonom Martin Janíčko ze společnosti MND az Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.

Podle místopředsedy představenstva Hypoteční banky Vlastimila Nigrina se zvýšením mezi 0,5 a 0,75 procentního bodu počítaly i modely, které banky měly. „Teď se musí přepočítat,“ poznamenal. Běžné sazby na hypotékách v důsledku toho budou podle něj „jistě začínat čtyřkou, protože tohle je opravdu silný impuls“.

Podle guvernéra Rusnoka se sazby zvýší kvůli inflaci. „Nárůst je reakcí na aktuálně mimořádně silné inflační tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky. Zvýšení sazeb omezí průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období a zajistí ve středním a delším období návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB na horizontu měnové politiky,“ řekl.

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky: Kvůli inflaci zvýšila základní sazbu na 2,75 procenta

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Do srpna 2017 byla základní sazba nulová. Potom začala stoupat až na 2,25 procenta začátkem loňského roku. Loni na jaře, v době prvního covidového lockdownu, ji ČNB postupně snížila až na 0,25 procenta. Letos ji ale od června začala znovu zvyšovat, a pokud už zářijové zvýšení bylo relativně nejvyšší od roku 1997, nynější je ještě výraznější a zároveň se úroková sazba dostala o půl procentního bodu nad úroveň z počátku loňského roku.

Jeníčko připustil, že nynější inflace, na kterou banka reaguje, „je něco, na co jsme nebyli zvyklí“ a že může být silná iv příštím roce. Přesto si ale myslí, že do intervalu mezi dvěma a třemi procenty se podaří inflaci srazit až zhruba za rok.

Na krok národní banky již reagovala koruna. Bezprostředně po rozhodnutí o zvýšení sazeb posílila z 25,50 na 25,40 korun za euro.

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky: Kvůli inflaci zvýšila základní sazbu na 2,75 procenta

Kromě základní úrokové sazby zvýšila česká centrální banka také lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit v centrální bance peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry, centrální banka zvýšila o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta. „Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání. Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Další články autora

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Reklama

SEO článek

Nejnovější články